Od začátku roku jsem měla už několik pacientů s tímto onemocněním. Chodila jsem k nim na kontroly, protože dospělí, kteří virus “převzali” od svých ratolestí, byli často bolestí neschopní pohybu. Sama jsem se nikdy nenakazila.

O to více mě překvapilo, když virus na začátku léta navštívil i mou tělesnou schránku. Nikdo v mém okolí v té době nemocný nebyl.

Začalo to nevinně. Po pár velmi náročných pracovních dnech mě ráno začala bolet záda v bederní oblasti. Říkala jsem si, že to rozcvičím. O skutečnosti, že ne vždy stojím správně, vím velmi dobře.

Jenže kolem poledne se připojila silná bolest všech velkých kloubů nohou, tlak za očima a až paralyzující únava. Dala jsem si tedy Gelsemium, které zabralo a mně se ulevilo. Další den mi bylo výrazně lépe, tak jsem jen doladila lékem Nux vomica, jehož obraz seděl na můj celkový stav. Třetí den jsem byla už zcela v pořádku.

Čtvrtý den okolo druhé odpoledne jsem si všimla puchýřku na vnější hraně hřbetu levé dlaně. Nevěnovala jsem mu příliš pozornosti. Jenže po chvíli jsem objevila druhý na stejném místě dlaně pravé. A ještě jeden kousek od prvního. Možná si řeknete, že se moc pozoruji, ale pracuji s lidmi a být zdravá je tedy nutné.

Něco je špatně. Začala jsem šrotovat. Puchýřek vypadal jako štípanec od komára, ale při bližším ohledání připomínal spíš neštovice. Ty jsem měla jako malá – na velikonoce jsem tehdy sama vypadala jako veliké puntíkaté vajíčko. Pásový opar by pravděpodobně nebyl na dvou částech těla zároveň a byl by poblíž nervových zakončení. Tak co to herdek je… To už jsem přece viděla…

Jakmile mi to došlo, nasadila jsem si lék Apis mellifica, který se mi velmi osvědčil už u mých pacientů. Opakovala jsem podání zprvu po deseti minutách. Asi po pěti dávkách jsem podání rozvolnila na “když jdu kolem lahvičky”, takže cca po hodině.

Před nasazením léku se začalo formovat pár dalších puchýřků – po jednom na nártu a chodidle pravé nohy, na předloktí levé ruky, u palce a malíčku pravé ruky. Jeden se chystal vyrazit v dlani pravé ruky, v dlaních jsem měla i několik nespecifických červených flíčků.

Proč vám je detailně vypisuji? Aby bylo jasné, že jsem je měla fakt spočítané. Bohužel jsem zapomněla řádně a pravidelně fotodokumentovat.

V průběhu odpoledne a večera jsem zaznamenala také jehličkovité mravenčení v rukou i nohou a zvýšenou únavu.

Kromě Apisu jsem začala brát i tkáňové soli. Od začátku protizánětlivou Ferr Phos, následně na suché oči Nat Mur a Calc Sulph se schopností hojit záněty i hluboko v těle byla též na místě.

Od začátku podávání léku a tkáňových solí (cca v 18 h, čtvrtý den od příznaků virózy) teď uběhlo sedm hodin. Puchýřky, které se objevily jako první a plně se “vyvinuly” ještě setrvávají na místě. Nesvědí, nebolí, jejich okolí bledne. Ty, které se teprve chystaly plně projevit, mizí. Obličej je čistý. Od příchodu domů je také “když si vzpomenu” potírám tea tree olejem.

Ráno po probuzení jsem žádný nový výsev neobjevila. Mladší puchýřky jsou pryč. Ty čtyři první (ten na nártu se stihl zformovat, než jsem došla domů) se zmenšují a zasychají. Mravenčení je pryč, únava víceméně také.

Pátý den nejstarší puchýřky zaschly úplně a šestý den po nich zbyly jen červené tečky. Bitva s viry byla úspěšná a rychlá.

 

Popis onemocnění:

Syndrom ruka – noha – ústa

Onemocnění postihuje nejčastěji děti, ale vzhledem k jeho vysoké infekčnosti se snadno nakazí i dospělí. Inkubační doba je 3-6 dní.

Začíná jako běžná viróza – únavou a bolestmi kloubů, může být přítomna teplota, zimnice, bolesti břicha. Tyto symptomy obvykle “v klidu” odezní.

O jeden až tři dny později se dostaví vyrážka. Může mít podobu vodnatých puchýřků, nebo pupínků se zarudlým okolím. Puchýřky jsou vyplněny šedavou tekutinou. Ty se typicky objevují na dlaních a prstech rukou, ploskách a prstech nohou a pak v dutině ústní a kolem úst. V některých případech ale mohou zasáhnout obličej celý, dále vlasovou pokožku, paže, nohy.

Vyrážka bývá výrazně svědivá a bolestivá, bolest může být subjektivně popisována jako pálivá.

U dětských pacientů toto onemocnění probíhalo lépe, než u dospělých. U těch byla bolest velmi silná, někteří měli potíže i s chůzí. Puchýřky měly tendenci se slévat do větších ploch (až 1×1 cm).

Může se objevit mravenčení či brnění končetin, subjektivně popisované až jako “jehličky”. Dostavit se může také suchost očí, či jejich citlivost a bolestivost.

 

Léčba:

Podáváme lék Apis mellifica v potenci c 30, vždy jednu kuličku. První den výsevu můžete častěji, prvních pět dávek i po deseti minutách, pak můžete rozvolnit na podání po hodině. Následně 3-5 dávek léku za den do vymizení symptomů.

Vhodné jsou tkáňové soli Ferr Phos, která bojuje se záněty, pomáhá imunitnímu systému a okysličuje, dále Calc Sulph, která také pracuje se záněty, pomáhá jejich vstřebání i hluboko v těle a tím zmírňuje projevy vyrážky. A Nat Mur na správnou hydrataci organismu.

V akutní fázi podáváme až 15 tablet Ferr Phos a Calc Sulph za den, Nat Mur dle potřeby.