Použití nanočástic v kosmetice, oděvním průmyslu a drogerii je poměrně módní záležitost.

V poslední době začalo být diskutováno zejména v souvislosti s opalovacími krémy. V nich najdete nejčastěji nano oxid zinečnatý. 

Hovořilo se hlavně o působení volných radikálů na povrchu kůže. 

Jenže ono to je podstatně horší. Nanočástice pronikají dovnitř našich těl. Pronikají až do samotných buněk. Zejména nanočástice o velikosti 16 – 80 nm pronikají v buňkách až do cytoplazmy a ničí tak buněčné membrány zevnitř.

Jak je možné, že na jejich škodlivost nikdo nepoukázal dříve? Protože většina testů byla vedena s ohledem na přežití buňky jako takové po kontaktu s danou substancí.

Nikdo se už dále nezajímal o skutečný stav buňky po expozici. Nanočástice uvnitř buňky poškozují vlákna DNA – jsou genotoxické. Buňky, v nich došlo ke změnám se mohou navenek dlouho chovat normálně, proto testy vyšly dobře.

A tady se samozřejmě dostáváme k tomu, že poškozené buňky, v nichž došlo k translokacím, a různým mutacím, jsou startovní čárou k rozvoji rakoviny.

Když si uvědomíte, že někteří lidé si je denně (2x, ráno i večer) pečlivě vtírají do kůže v krémech, nosí oblečení s nanočásticemi stříbra a používají nejrůznější předměty, označené jako “samodesinfekční” (rozumějte: obsahující opět nanočástice stříbra), plus se natírají deodorantem, který po zaschnutí ještě vdechnou, je expozice doslova nepřetržitá.

Dobrá otázka zní, jak je to možné. Protože původní substance byly označeny za člověku neškodné a nikoho dlouho nenapadlo, že když je důkladně “pomele”, stane se z nich časovaná bomba. Testy na genotoxicitu byly dlouho poměrně drahou záležitostí, tak se nedělaly, konec konců, proč taky, když zdroj je přeci v pořádku.

Takže jako vždy končím prosbou: čtěte složení. Protože nanočástice jsou v dekorativní kosmetice, krémech, zubních pastách, najdete je i v cukrovinkách, oblečení včetně spodního prádla a ponožek (tam je to snadné, tam se tím stále ještě výrobci chlubí)…

Zdroj fotky: internet